Dnes je , ( juliánského církevního kalendáře)


Rady ctihodného Nektarije Optinského

Rady ctihodného Nektarije Optinského

Příspěvekod marekM » 29 kvě 2011 15:52

Rady ctihodného Nektarije Optinského
Postavení Joba – jest přikázáním a zákonem pro každého člověka. Dokud je člověk bohatý, urozený, v bezpečí, šťastný a žije v hojnosti, do té doby se k Bohu neobrací. Až když se člověk ocitne na hnojišti, tehdy se zjevuje Bůh a Sám rozmlouvá s člověkem, a člověk jen naslouchá, vzývá a dovolává se: Hospodi, pomiluj! Pane, smiluj se nade mnou! Jen ony stupně zkoušek jsou různé.
To, co je hlavní: vyvarovat se odsuzování bližních. Když už k tomu ale dojde, a do vaší hlavy vejde odsuzování, tak se ihned, pozorně a s vnímáním, obraťte k Bohu se slovy: Pane, daruj mi, abych viděl provinění svá a neodsuzoval bratra svého.
Starec Nektarij hovořil o vyšší posloupnosti duchovního života, o tom, že ke všemu je zapotřebí se nutit. Vždyť když byl předložen oběd, a vy chcete jíst a už cítíte jeho dobrou vůni, lžíce vám přece sama od sebe jídlo nepřinese. Je zapotřebí se přinutit vstát, přijít, vzít si lžíci, a až poté můžeme jíst. A také, žádné dílo nelze učinit ihned, vždy je zapotřebí posečkat a mít trpělivost.
Člověku byl dán život, aby mu život sloužil a ne aby člověk sloužil životu. To znamená, že člověk nemá být otrokem vnějších okolností a nemá přinášet své vnitřní za oběť vnějšímu. Sloužíce světskému životu, člověk ztrácí souměrnost, harmonii, pracuje bez rozvážnosti a dochází do velmi smutných, malomyslných rozpaků, neví ani, proč vlastně žije.
Ptáte se, jakou cestou jít k Bohu. Jděte cestou pokory! S pokorným nesením všech oněch těžkých okolností našeho života. S pokorným a trpělivým přijímáním Hospodinem dopouštěných nemocí.
S pokornou nadějí, že nebudete Hospodinem opuštěni, který je váš rychlý pomocník a láskyplný Otec nebeský. S pokornou prosbou a modlitbou o pomoc shůry, o odehnání zasmušilosti a pocitu beznaděje, kterým se nás nepřítel našeho spasení snaží dovést do zoufalství, tolik zhoubného pro člověka, zbavujíce ho blahodati a vzdalujíce od něho milosrdenství Boží.
Smysl křesťanského života, dle slov svatého apoštola Pavla, které psal Korintským, jest následující: Oslavujte tedy Boha tělem svým i duchem svým, kteréžto věci Boží jsou (1 Kor 6, 20). A takto, napsav tato svatá slova v duších a srdcích, je zapotřebí se postarat o to, aby rozpoložení a počínání v našem životě sloužily vždy slávě Boží a k poučení bližním.
Starec často a s láskou mluvil o modlitbě. Učil vytrvalosti v modlitbě, pokládal za dobré znamení od Pána, když prosby nebyly vyplněny. Je zapotřebí pokračovat v modlitbě, a hlavně nemalomyslnět – poučoval otec. Modlitba je velký kapitál. Čím déle zůstává, tím více procent přináší. Pán posílá Svou milost tehdy, když je Mu to k blahu potřebné a když to vede k našemu užitku, přijmeme-li tuto milost. Někdy se stává, že Pán až za rok plní naše prosby. Je třeba si vzít příklad od Jáchyma a Anny. Oni se modlili celý život, a přitom nepadali na duchu, nebyli malomyslní, a jaké jim Pán poslal utěšení! Starec jedenkráte radil: Modlete se prostě – Pane, daruj mi Svou milost! Přichází na vás mračno smutku a truchlivosti? Tehdy se modlete: Pane, daruj mi Svou milost! A Pán od vás tuto bouřku odvrátí.
Starec Nektarij zřídkakdy dával předpisy jak žít. Očividně tomu tak bylo proto, aby nenakládal příliš velké jařmo a aby ti, kteří se ptali, nestrádali od zodpovědnosti kvůli nesplnění toho, co jim nařídil. Ale na přímé otázky podával starec vždy přímou odpověď. Jedné dámě, která si stěžovala na zlé myšlenky, radil: Opakuj Hospodi pomiluj – Pane, smiluj se, a uvidíš, jak vše pozemské odejde. V jiném případě radil: Nevšímej si zlých myšlenek. A díky milosti Boží myšlenky přestaly znepokojovat ty, které tolik trápily.
Při všech potížích, nezdarech a neúspěších starec radil říkat: Pane, věřím, že trpím to, co je nezbytné, a dostávám to, co si zasluhuji, ale Ty Pane, z milosrdenství Svého, odpusť mi a smiluj se nade mnou. Tato slova máme opakovat několikrát, dokud nepocítíme v naší duši pokoj. Modli se, aby Pán kraloval ve tvém srdci, potom se (tvé srdce) naplní velikou radostí a žádný zármutek a bol nebude mít moc tě znepokojit. Pro dosažení tohoto cíle starec radil, aby se člověk modlil takto: Pane, otevři mi dveře Své milosti.

Obrázek
Krátký život ctih. Nektarije Optinského: viewtopic.php?f=25&t=262&p=277#p277
marekM
 
Příspěvky: 249
Registrován: 03 úno 2010 18:55

Zpět na Citáty, překlady, Paterik

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron