Dnes je , ( juliánského církevního kalendáře)


Objasnění Vyznání víry

Objasnění Vyznání víry

Příspěvekod marekM » 09 úno 2010 14:37

Objasnění Vyznání víry:

Obrázek

Co je to Vyznání víry?
Vyznání víry je modlitba, ve které jsou vyloženy v krátkých, ale přesných slovech základní pravdy pravoslavné víry. Člověk bez víry je jako slepý. Víra dává člověku duchovní zrak, díky kterému může vidět a pochopit podstatu toho, co se kolem něj děje: jak a kvůli čemu je vše stvořeno, jaký je smysl života, co je správné a co ne, k čemu je zapotřebí směřovat, a tak dále.
Odedávna, už od dob apoštolských, užívali křesťané takzvaný Symbol vyznání víry proto, aby připomínali sami sobě základní pravdy křesťanské víry. V rané církvi bylo několik krátkých symbolů víry. Ve 4. století, když se objevila lživá učení o Bohu, Synu a o Duchu Svatém, vznikla nutnost rané symboly víry doplnit a zpřesnit.


1. Historická poznámka
Vyznání víry, o kterém budeme nyní mluvit, bylo sestaveno otci prvního a druhého všeobecného sněmu. Na prvním všeobecném sněmu bylo napsáno prvních sedm článků vyznání víry, na druhém ostatních pět. První všeobecný sněm se konal ve městě Nicei v r. 325 po narození Krista. Byl svolán za účelem utvrzení pravdivého učení o Synu Božím v době, kdy se šířilo lživé učení Ária, který o Synu Božím tvrdil, že byl stvořen Bohem Otcem. Druhý všeobecný sněm se konal ve městě Cařihradě v r. 381 a jeho cílem bylo utvrzení pravdivého učení o Svatém Duchu v reakci na lživé učení Makedonia. Ten odvrhoval božskou přirozenost Ducha Svatého. Po těchto dvou městech, ve kterých se sešli otcové prvního a druhého všeobecného sněmu, dostalo nynější Vyznání víry svůj název – Nicejsko-cařihradské vyznání víry.


Vyznání víry se dělí na dvanáct článků:
v 1. článku se hovoří o Bohu Otci,
od 2. po 7. se hovoří o Bohu Synu,
v 8. o Bohu Duchu Svatém,
v 9. o církvi,
v 10. o křtu,
v 11. a 12. o vzkříšení mrtvých a o životu věčném.

2. Text Vyznání víry
1. Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.
2. I v jednoho Pána Ježíše Krista, Syna Božího, jednorozeného a z Otce narozeného přede všemi věky. Světlo ze Světla, Boha pravého od Boha pravého, rozeného nestvořeného, jedné bytosti s Otcem, skrze něhož vše učiněno jest.
3. Jenž pro nás lidi a pro naše spasení sestoupil s nebe, vtělil se z Ducha svatého a Marie Panny a člověkem se stal.
4. Jenž za nás ukřižován jest pod Pontským Pilátem, trpěl i pohřben jest.
5. A třetího dne vstal z mrtvých, podle Písem.
6. Vstoupil na nebesa, sedí na pravici Otce.
7. A zase přijde se slávou soudit živých i mrtvých, jehož království nebude konce.
8. I v Ducha svatého, Pána oživujícího, jenž z Otce vychází a s Otcem i Synem stejně ctěn a slaven jest a mluvil skrze proroky.
9. I v jednu svatou, obecnou a apoštolskou církev.
10. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.
11. Očekávám z mrtvých vzkříšení.
12. A život věku budoucího. Amen.

(Gorazdův Lidový sborník modliteb a bohoslužebných zpěvů Pravoslavné církve str. 167)

Vyznání víry začíná, slovem věřím. To proto, že obsah našeho náboženského přesvědčení se nezakládá na vnější zkušenosti, ale na Bohem zjevené pravdě, kterou jsme přijali. Vždyť předměty a jevy duchovního světa nelze prověřit v laboratoři či jiným pozemským způsobem, protože ony předměty a jevy patří do oblasti náboženské zkušenosti člověka. Čím více člověk prospívá v duchovním životě, když se například více věnuje modlitbě, přemýšlí o Bohu nebo koná dobro, o to více se v něm rozvíjí osobní vnitřní zkušenost. Tím jasnější a očividnější jsou pro něj náboženské pravdy. Takovouto cestou se víra stává pro věřícího člověka předmětem jeho vlastní osobní zkušenosti.



3. V co věříme v souladu s Vyznáním víry?
Věříme v to, že Bůh jest plnost dokonalosti: Je to dokonalý, bezpočátečný, všemohoucí a přemoudrý duch. Nachází se všude, vše vidí a ví dříve, než se cokoliv stane. Je nekonečně dobrý, spravedlivý a svatý. V ničem nemá nedostatek a je prvotní příčinou všeho jsoucího.

Věříme v to, že Bůh je jedné bytosti a ve třech Osobách: Otec, Syn a Duch Svatý je Trojice jedno jsoucí a nerozdílná. Otec se nerodí a nevychází z druhé Osoby, Syn se předvěčně narodil z Otce, Duch Svatý předvěčně vychází z Otce.

Věříme v to, že všechen viditelný a neviditelný svět je stvořen Bohem. Na počátku, Bůh stvořil neviditelný, veliký andělský svět (v Bibli „nebe"). Potom náš materiální svět (v Bibli „zemi"). Fyzický svět stvořil Bůh z ničeho, ne najednou, ale postupně v průběhu několika období, v Bibli nazývaných „dny". Bůh stvořil svět ne proto, že by to bylo nezbytné nebo že by jej potřeboval, ale protože to bylo jeho nejdobrotivějším přáním – chtěl, aby se i další, jím stvořené bytosti mohly radovat ze života. Nekonečně dobrý Bůh stvořil jen dobré věci. Zlo ve světě pochází ze zneužití svobodné vůle, kterou Bůh obdaroval anděly a lidi. Tak se například stalo, že ďábel a běsi, kteří byli kdysi dobrými anděly, se postavili proti Bohu a stali se dobrovolně zlými. Tito nepokorní andělé byli vyhnáni z ráje a utvořili si svoje temné království, nazývané peklem. Od té doby se snaží svést lidi k hříchu, a jsou tedy nepřáteli našeho spasení.

Věříme v to, že Bůh má vše ve své moci, to znamená, že vše řídí a vede vše k dobrému cíli. Bůh o nás s láskou pečuje, stejně tak jako matka pečuje o své dítě. Proto se nemůže stát nic zlého s člověkem, který vkládá svou naději v Boha.

Věříme v to, že Syn Boží, náš Pán Ježíš Kristus, pro naše spasení sestoupil s nebes na zemi a vtělil se z Ducha Svatého a Marie Panny. Ten, který je od věčnosti Bohem, přijal ve dnech vlády krále Heroda naši lidskou přirozenost, lidskou duši a tělo, a proto je zároveň pravý Bůh a pravý člověk neboli Bohočlověk, jenž, v jedné Boží Osobě sjednocuje dvě přirozenosti – božskou a lidskou. Tyto dvě přirozenosti v něm navždy zůstanou nezměněny, nikdy nesplynou a nikdy nepřejde jedna do druhé.

Věříme v to, že Pán Ježíš Kristus za svého života na zemi svým učením, příkladem a divy osvítil svět, tj. naučil lidi, v co je třeba věřit a jak je třeba žít, aby člověk získal život věčný. Svými modlitbami k Otci, dokonalým naplněním jeho vůle, strádáním a smrtí na kříži porazil ďábla a vykoupil svět od hříchu a smrti. Svým vzkříšením z mrtvých položil základ našemu vzkříšení. Po svém Nanebevstoupení, čtyřicátý den po vzkříšení z mrtvých, Pán Ježíš Kristus usedl po pravici Boha Otce. To znamená, že se jako Bohočlověk ujal společné vlády s Bohem Otcem a od toho času s ním řídí osudy světa.

Věříme v to, že Duch Svatý vychází od Boha Otce, od počátku světa spolu s Otcem a Synem dává stvořením jsoucnost, život a vše řídí. Je pramenem blahodatného duchovního života jak andělů, tak lidí. Duch Svatý je ctěn a slaven stejně jako Otec a Syn. Ve Starém zákoně mluvil skrze proroky, v Novém zákoně mluvil skrze apoštoly a nyní působí v Kristově Církvi, poučuje v pravdě její pastýře a všechny pravoslavné křesťany.

Věříme v to, že Ježíš Kristus pro spasení všech věřících založil na zemi Církev. Na sbor Ježíšem vybraných a ustanovených apoštolů sestoupil Duch Svatý v den Padesátnice. Od toho okamžiku přebývá Svatý Duch v Církvi, v tomto milostiplném společenství věřících křesťanů, a ochraňuje ji v čistotě Kristova učení. Krom toho blahodať Ducha Svatého, přebývající v Církvi, očišťuje ty, kteří činí pokání ze svých hříchů, pomáhá věřícím prospívat v dobrých skutcích a posvěcuje je.

Věříme v to, že Církev je jedna, svatá, obecná a apoštolská. Je jedna proto, že všichni pravoslavní křesťané, i když patří k různým národním a místním církvím, vytvářejí jednu rodinu spolu s anděly a spravedlivými v nebi. Jednota Církve se zakládá na jednotě víry a blahodati. Je svatá proto, že věrné děti církve ji posvěcují slovem Božím, modlitbou a svatými tajinami. Nazývá se obecná proto, že je určena pro lidi všech dob a všech národů. Nazývá se apoštolská, protože chrání apoštolské učení a apoštolskou kněžskou posloupnost, jež je od dob apoštolských až do našich dní nepřetržitě předávána z jednoho biskupa na druhého v tajině rukopoložení. Církev podle zaslíbení našeho Pána a Spasitele zůstane nepřemožená od nepřátel až do konce světa.

Věříme, že v tajině svatého křtu se věřícím odpouštějí všechny hříchy a že skrze tuto tajinu se věřící stávají členy Církve. Členům Církve je otevřen přístup i k dalším spasitelným tajinám. V tajině myropomazání věřící dostává blahodať Svatého Ducha; v tajině pokání neboli zpovědi se mu odpouštějí hříchy, kterých se dopustil po svatém křtu; v tajině přijímání, která se koná v čase svaté liturgie, věřící přijímají skutečné tělo a krev Kristovu; v tajině manželství se ustanovuje neporušitelný svazek mezi mužem a ženou; v tajině kněžství se vkládáním rukou ustanovují služebníci Církve-diákoni, kněží a biskupové; v tajině pomazání nemocných věřící přijímá uzdravení od duchovních a tělesných nemocí.

Věříme v to, že před koncem světa Ježíš Kristus, doprovázený anděly, znovu přijde na zemi ve své slávě. Tehdy podle jeho slov všichni vstanou z mrtvých, to znamená, že se stane zázrak, při kterém se duše zesnulých lidí navrátí do těl, v nichž přebývaly za svého pozemského života, a všichni zesnulí ožijí. Při všeobecném vzkříšení budou těla spravedlivých, a to jak vzkříšených tak i živých, obnovena a stanou se vznešenými podle předobrazu vzkříšeného těla Kristova. Po vzkříšení všichni lidé předstoupí před Boží soud a každému bude dáno podle toho, co činil a konal ve svém těle – buď dobré, nebo zlé. Hříšníci, kteří neučinili pokání, odejdou do věčných muk, spravedliví do věčného života. Tak začne Království Kristovo, kterému nebude konce.

Závěrečným slovem amen dosvědčujeme, že celým svým srdcem přijímáme a uznáváme za pravdivé toto vyznání pravoslavné víry. Vyznání víry čte katechumen (člověk, který přijímá svatý křest) v průběhu tajiny křtu. Při křtu dítěte, je čte jeho kmotr nebo kmotra. Kromě toho se Vyznání víry, čte nebo zpívá v chrámu během svaté liturgie a při ranních modlitbách. Pozorné čtení Vyznání víry, má velký vliv na naši víru. To proto, že se nejedná jen o formulaci dogmat křesťanského učení, ale o modlitbu. Když pronášíme, slovo věřím, a další slova Vyznání víry plně ponořeni do slov modlitby, oživujeme a posilujeme naši víru v Boha a ve všechny pravdy obsažené v této modlitbě. Proto je tak důležité a dobré, aby pravoslavný křesťan každodenně četl Vyznání víry.
marekM
 
Příspěvky: 249
Registrován: 03 úno 2010 18:55

Zpět na Pravoslaví - nauka, theologie, kánony církve

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 1 návštěvník

cron