Dnes je , ( juliánského církevního kalendáře)


Ctihodný Serafim Sarovský, divotvůrce

Ctihodný Serafim Sarovský, divotvůrce

Příspěvekod marekM » 22 zář 2010 19:48

Ctihodný Serafim Sarovský, divotvůrce
(památka 2. ledna/ 15. ledna a 19. července/ 1. srpna)

Ctihodný Serafim Sarovský, jež je ctěn jak pravoslavnými, tak jinoslavnými křesťany po celém světě, patří bezesporu k největším ruským světcům všech dob. Jako světec se proslavil jako mimořádný asketa, ale rovněž jako prorok, divotvůrce a v neposlední řadě i jako uzdravitel tělesně i duchovně nemocných.
Sv. Serafim se narodil roku 1759 ve městě Kursk a byl pokřtěn se jménem Prochor. Pocházel z kupecké rodiny a jeho rodiče byli zbožnými křesťany, kteří obdarovávali mnohými dary nejen okolní chrámy, ale i všechny potřebné lidi. Celý život ctihodného Serafima byl doprovázen velkými znameními Boží milosti. Když jej v dětství jeho matka (která po smrti svého muže převzala všechny starosti spojené se stavbou kurského chrámu) jednou s sebou vzala ke stavbě chrámu, malý Prochor spadl z vysoké zvonice. Hospodin jej však ochránil a zachoval zcela nezraněného. Když byl jindy jako dítě nemocný, zjevila se ve snu jeho matce Přesvatá Bohorodice a slíbila jí, že jej uzdraví. Brzy po této události, když kolem jejich domu procházel církevní průvod s divotvornou ikonou Přesvaté Bohorodice „Kurská - Znamení“, maminka malého Prochora vynesla z domu a on se přiložil k ikoně, a brzy na to vyzdravěl. Ve svých sedmnácti letech se Prochor utvrdil ve svém rozhodnutí opustit světský život a vydat se na cestu mnišského života, k čemuž obdržel i matčino požehnání. Jeho matka jej požehnala velkým měděným křížem, který až do konce svého života nosil na hrudi.
Po rozloučení s matkou odešel sv. Serafim na pouť po hlavních ruských pravoslavných svatyních. V Kyjevo-pečerské lávře pak od starce Dositeje1 obdržel požehnání, aby mnišský život započal v Sarovské poustevně (monastýru), zasvěcené Zesnutí Přesvaté Bohorodice, jež byla známa svým přísným mnišským ústavem. Po dvou letech oddaného poslušenství Prochor těžce onemocněl a dlouhou dobu odmítal pomoc lékařů. Konečně ve třetím roce Prochorovi nemoci se mu zjevila Přesvatá Bohorodice s apoštoly Petrem a Janem a uzdravila jej. V roce 1786 přijal Prochor mnišské postřižení se jménem Serafim (tzn. Plamenný) a v následujícím roce byl rukopoložen na jerodiákona. Při své jerodiákonské službě byl Pánem poctěn spatřit při bohoslužbě svaté anděly i samotného Pána Ježíše Krista. V roce 1793 byl rukopoložen i na jeromonacha. Ve stejném roce odešel do samoty, kde se zcela uzavřel před vnějším světem. Sv. Serafim se usídlil v malé lesní kelii a v plném soustředění se oddával modlitbě k Bohu, k Přesv. Bohorodici a ke svatým. V jeho duchovním zápase jej nepřemohl ani ďábel, a to ani tehdy, když sv. Serafim více než tisíc dnů a nocí klečel na kameni, s rukama pozdvihnutýma k nebi, a modlil se «Bože, buď milostiv mně hříšnému». Zlý duch se jej proto snažil přemoci alespoň tělesně: jednou jej přepadli zlí zloději, kteří jej zbili až k smrti. Boží Matka jej ale uzdravila i potřetí, a ti, kteří jej přepadli, se za ním vrátili a činili pokání. Po svém uzdravení se ctihodný Serafim znovu vrátil do své lesní kelie, kde pokračoval v modlitebním životě; více než tři roky zachovával tvrdou askezi v naprostém mlčení. V roce 1810, po patnáctiletém pobytě v lesní samotě, konečně otevřel dveře své kelie a byl nápomocen všem, kteří potřebovali útěchu ve svých duchovních, ale i tělesných strastech. Za svou lásku k Bohu, pokoru a i oddaný duchovní zápas jej Pán učinil hodným dalších duchovních darů (charismat) – dar jasnozřivosti a činění zázraků. V roce 1825 se mu opět zjevila Přesvatá Bohorodice, spolu se světiteli Klimentem Římským a Petrem Alexandrijským, a nařídila mu zcela ukončit jeho přísné „zátvornictví“.
Ctihodný Serafim od těch chvil přijímal všechny, kteří za ním přicházeli pro radu a duchovní útěchu, a všechny s láskou nazýval «Radosti moje, poklade můj». Jeho útěšná slova, jimiž obdarovával příchozí, byla vždy založena na slovu Božím, utvrzena na dílech svatých Otců a prodchnuta příklady světců. Všechny poutníky vždy poučoval o tom, aby neochvějně stáli ve víře, a objasňoval jim, v čem spočívá svaté Pravoslaví. Svatý Serafim se duchovně staral o sesterstvo budoucího velkého a slavného ženského Divějevského monastýru. Přesvatá Bohorodice jej krátce před smrtí uvědomila o přesném dni jeho zesnutí. Roku 1833 ctihodný Serafim, v době své modlitby, když klečel před ikonou Boží Matky, předal svoji duši do rukou Hospodina. Na přímluvy ctihodného Serafima se už na jeho hrobě konaly mnohé zázraky, uzdravení a znamení, jež pokračují až do dnešních dní... V roce 1903 byl sv. Serafim připočten k zástupu svatých. Jeho církevní památku slavíme 2. ledna a 19. července dle juliánského kalendáře.

1Ctihodná Dositeja Kyjevská (Darja Tjapkina) vedla asketický život v 18. století v Kyjevo-Pečerské lávře pod jménem rjasoforného mnicha Dositeja; památka 25. září / dle světského 8. října.

Obrázek

Tropar hl. 4.
Od své mladosti zamiloval sis Krista, blažený, /
Tomu jedinému plamenně pracovat jsi zatoužil /
nepřestanou modlitbou a prací v pustině jsi pracoval, /
dojetím srdcem, lásku Kristovu jsi získal, /
jako milovaný vyvolenec Boží matky zjevil ses. /
Pročež, k tobě vzýváme:/ spasiž nás modlitbami svými, /
Serafíme, ctihodný otče náš.
marekM
 
Příspěvky: 249
Registrován: 03 úno 2010 18:55

Zpět na Ctihodní

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron