Dnes je , ( juliánského církevního kalendáře)


Narození sv. Jana, Křtitele a Předchůdce Páně

Narození sv. Jana, Křtitele a Předchůdce Páně

Příspěvekod marekM » 07 črc 2011 20:22

Narození sv. Jana, Křtitele a Předchůdce Páně
Evangelium podle Lukáše 1,5–25; 57–68; 76; 80

Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta. Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení. Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba byli již pokročilého věku. Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu, připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo.
Venku se v hodinu oběti modlilo veliké množství lidu. Tu se ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo. Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň. Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým.
A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový." Zachariáš řekl andělovi: "Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena pokročilého věku." Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst. Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní." Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě. Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.
Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů. Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:"Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi." Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, jak jí Hospodin prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní. Osmého dne, když přišli dítě obřezat, chtěli mu dát jméno podle jeho otce, Zachariáš. Jeho matka jim na to řekla: "Ne, bude se jmenovat Jan." Namítli jí: "Vždyť se tak ve tvém příbuzenstvu nikdo nejmenuje!" Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat. Požádal o tabulku a napsal: "Jmenuje se Jan." Všichni se podivili a vtom se mu otevřela ústa, rozvázal se mu jazyk a on dobrořečil Bohu. Na všechny jejich sousedy přišla bázeň a lidé si o tom všem povídali po celých judských horách. Všichni, kdo o tom slyšeli, si to uchovávali v srdci a říkali: "Co to bude za dítě?" A ruka Hospodinova byla s ním. Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval: "Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid! A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu. Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.




Dnešního dne jsme přišli do svatého chrámu, abychom spolu s Církví oslavili Narození Proroka, Předchůdce a Křtitele Pána, svatého Jana. Zjevení se na svět spravedlivého, je vždy veliká milost Boží k lidem, protože skrze spravedlivé, je zachováván celý tento náš svět. A svatý Jan Křtitel, je jeden z největších spravedlivých a světců, neboť dle svědectví Samotného Spasitele: mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele (Mat. 11, 11).
A tak tedy dnes, v den památky svatého Jana Křtitele, když se podrobněji podíváme do života, tohoto velikého Božího služebníka, uvidíme, jak vpravdě veliká Boží milost, byla lidem seslána, v podobě tohoto světce. A když v modlitbách oslavujeme svátek Narození sv. Jana Křtitele, Předchůdce Páně, společně si rozdělujeme duchovní radost i s jeho spravedlivými rodiči – Zachariášem, který byl Božím knězem a Alžbětou, o kterých se ve Svatém Písmu píše, že Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení. Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba byli již pokročilého věku (Luk. 1, 6- 7).
Ve výkladu blaženého Theofilakta Bulharského, na prvou kapitolu Lukášova evangelia, kterou jsme dnes slyšeli, se píše:
Ženy spravedlivých a sami spravedliví, byli bezdětnými, abychom my poznali, že zákonu je potřeba mnohé potomstvo nikoli tělesné, ale duchovní.
Často jsou někteří spravedlivými, ale nejsou spravedlivými před Bohem, nýbrž jen svým zevnějškem před lidmi.
Zachariáš a Alžběta, oba byli, spravedlivými před Bohem.
Často mnozí činí skutky podle Božích přikázání, ale vše tak činí proto, aby to mohli ukázat lidem (Mat. 23, 5), takovíto nejsou bezúhonní.
Zachariáš s Alžbětou však přikázání dodržovali, nikoli, ale proto, aby se skrze jejich dodržování zalíbil lidem, a proto je napsáno, že žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení.
Zachariášovi a Alžbětě ani jejich starost, ani nic jiného nemohlo uhasit jejich touhu, aby byli rodiči. Nikdy neztráceli naději a nepřestajně se modlili Bohu, a jednoho dne se stal zázrak. To když na Zachariáše připadla řada a on sloužil v Hospodinově chrámu a dle zvyklostí, započal okuřovat kaditelnicí chrám. Tehdy se mu zjevil anděl Páně po pravé straně oltáře, když jej Zachariáš spatřil, zděsil se a padla na něho bázeň. Anděl mu řekl: Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým (Luk. 1, 9 -15).
Třebaže však byl, Zachariáš bezúhonný, spravedlivý a svatý svým životem, když uslyšel slova zvěstování od archanděla Gabriela o neobyčejném narození svého syna, bylo mu zatěžko tomu uvěřit. Proto mu archanděl řekl o sobě:Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem, jsem Boží Anděl, nejsem běs, který tě chce oklamat a tak, protože nevěříš, oněmíš a budeš mlčet. A toto bylo spravedlivé, neboť Zachariáš protiřečil Božímu Andělu, zároveň však, byl i předobrazem toho co se poté stalo s jeho národem.
Dále se ve Svatém Evangeliu píše o spravedlivé Alžbětě: Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní (Luk. 1, 57-58). Když se sousedé a příbuzní zeptali otce dítěte, jaké jméno chce dát synovi, ten, protože byl ještě postižen němotou pro svou nevíru, napsal na desku jméno „Jan“. V tom okamžiku, kdy napsal jméno, se mu jazyk rozvázal a on opět mohl mluvit. Po celém Izraeli se roznesla zvěst o tom, že se anděl Boží zjevil Zachariášovi, dále o tom, že oněměl a že nemohl mluvit až do času, kdy napsal na desku jméno Jan.
Nebylo tomu dlouho, kdy se svatý Jan těšil z lásky svých starých rodičů. Jeho otec, spravedlivý Zachariáš, byl zabit v chrámu, a jeho matka spravedlivá Alžběta, poté co se skryla v horách, aby zachránila svého synka před pronásledovateli, také brzy zemřela.
Jak potom prošly dětské dny svatého Jana Křtitele, nevíme, neboť ve Svatém Písmu to není ukázáno. Svt. Jan Zlatoústý, k tomu říká: neptej se mne, jak mohl Jan v čase zimy a slunečních veder žít v poušti, když byl ještě tak malý, a dále pokračuje a odpovídá: Jan v poušti přebýval, jako na nebi. Posilňován Boží mocí, rostl a posilňoval se duchem, připravujíce se, ke své veliké službě, připravit národ k přijetí Mesiáše – Spasitele světa.
Po třicet let přebýval v poušti, byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel (Mar. 1, 6). Potom přišel čas a svatý Jan opustil poušť a zjevil se na březích Jordánu. A všude se rozléhal jeho hlas: naplnil se čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání (Mar. 1, 15), hlas zvoucí k pokání a pokřtění v Jordánu, svatý Jan Křtitel připravoval syny izraelské k přijetí Spasitele světa.
Tato slova byla vyslyšena a ze všech stran přicházeli lidé, kteří činili pokání a dávali se pokřtít v Jordánu. Spasitelné dílo, kázání slov pokání, zůstávají platnými i poté, co přišel na tento svět Spasitel Kristus. Vždyť první slova, kterými započal své zvěstování a učení, byla tatáž: Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské (Mat. 4. 17)
Pokání a víra ve Spasitele Krista, to jsou dvě nezbytné podmínky k dostižení Království Nebeského. Slzy pokání jsou blahodatným deštěm, který smívá všelikou duševní nečistotu a činí duši způsobnou k přijetí Boží blahodati.
Svatý Jan Křtitel k nám promlouvá i nyní, stejně jako dříve promlouval k izraelskému národu: Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské(Mat. 3, 2) Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání (Mat. 3, 8).
A my, co nám nyní zbývá? My bychom měli pamatovat na světlou památku sv. Jana Křtitele, prosit ho v modlitbách, aby i v nás, jako dříve v národě židovském, připravil cestu Spasiteli. Očistěme tedy naše duše od hříchů, neboť takové je přání Boží, ve kterém nám pomůže Pán, na přímluvy Přesvaté Bohorodice, svatého Předchůdce a Křtitele Páně Jana a všech svatých, kteří stojí u Prestolu Božího a nepřestajně se modlí za naše duše. Amen.
marekM
 
Příspěvky: 249
Registrován: 03 úno 2010 18:55

Zpět na Z kázání

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron