Dnes je , ( juliánského církevního kalendáře)


Neděle po Narození Kristově Matouš 2, 13 - 23

Neděle po Narození Kristově Matouš 2, 13 - 23

Příspěvekod marekM » 30 led 2011 21:02

Neděle po Narození Kristově
Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil." On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: Z Egypta jsem povolal svého syna. Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců. Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není. Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi v Egyptě a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život." On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země. Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských a usadil se v městě zvaném Nazaret - aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský.
Matouš 2, 13 - 23


Vprostřed světlých a radostných vzpomínek, kterými jsou tak bohaté dny oslavy svátku Kristova Narození, nám Evangelium v tuto neděli po Narození Kristově, povědělo o smutné události, o tom jak Herodes, zlobou a závistí zbavený rozumu, přikázal zbavit života na 14 000 Betlémských dětí. Požehnaná Betlémská pole, nad kterými bylo ještě nedávno slyšet andělskou blahou zvěst, byla nyní zaplněna zoufalými nářky matek, kterým vojáci bez slitování zabili jejich syny.
Svatý Jan Zlatoústý, ve svém slovu k památce těchto dětí, řekl: „Jsi zarmoucený a neklidný z toho, kolik nevinné krve bylo prolito, avšak pamatuj na to, že podstatné není, kdy zemřeme, ale jak zemřeme. Tato děťátka zemřela, ale zemřela jako první mučedníci, jako oběti čisté za Krista, prolivše svoji nevinou krev pro to, aby takto mohli projevit blahost Boží a spolu s ní, Boží moudrost. Vždyť my nevíme, kým by se stala tato dítka, a s kým by byla, až by vyrostla. Možná by se přidala k těm, kteří křičeli: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!“ (Jan 19, 15). Ale tato dítka, byla nyní vzata jako neviňátka, jako první mučedníci, kteří byli vzati Hospodinem odsud, do Jeho Nebeského Království.“
A tak i my máme myslit na to, že není podstatné, kdy zemřeme a v jakém okamžiku našeho života, ale to jak zemřeme a také to, abychom zemřeli jako křesťané, kteří jsou věrnými dětmi Církve a věrnými následovníky Krista Spasitele.
V dnešním evangeliu se ještě říká: Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se. Hospodinem není v Evangeliu pro nic za nic řečeno, že: Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé (Luk. 6, 45). Dobrý vidí všechny dobrými, všude vidí dobré úmysly a skutky, a zlý všechny a vše vidí zlými. Vždyť mudrci nechtěli Heroda oklamat, (v csl. doslova napsáno že Herodes sebe sama viděl mudrci zesměšněn), neboť jim bylo dáno napomenutí ve snu (Mat. 2, 12), kterému oni byli poslušní a jinou cestou se vrátili domů. Zlostný a závistivý král Herodes si usmyslel, že mudrci ho nejen neposlechli, ale také, že ho oklamali a zesměšnili. On se proto rozlítil a rozhodl se nemít žádné slitování a dal bez milosti zabít všechny Betlémské chlapce, doufajíce tak v to, že mezi nimi, bude zabit i Ten, kterého chtěl hlavně zabít. Tak se, ale nestalo, kolik byl plný zloby král Židovský proti Králi Židovskému, ale všechna ta jeho zloba nedostihla svého cíle. Nevinná krev mládenců zkrápěla ulice a pole Betléma, ale Ten, kterého chtěl zabít, byl v tom čase v už Egyptě.
Zlý člověk je podezřívavý a ve všem vidí jen zlé úmysly, zlé záměry a vše, co by jakkoli bylo učiněno, se mu jeví jako to, co bylo učiněno se zlým cílem a úmyslem. Svatý Jan Kronštadtský, ve svém deníku Můj život v Kristu nás vyzývá: Od podezřívavosti bratře, utíkej jako od ohně! Ďábel takto loví do svých sítí, aby mohl překroutit všeliký skutek a ukázat ti jej v nepravém světle! A tak je tomu vždy a křesťan musí od této lživé podezřívavosti utíkat. Což, ale neznamená, že máme černé nazývat bílým a z bílého dělat černé. Vidět, ale ve všem a vždy jen zlo, toho se musí křesťan bát. Ukazuje se nám, že Herodova jeho vlastní duše byla zla a zloby plná. A tak v tyto sváteční dny, Církev poukazuje na Heroda, aby takto nás varovala před tím, aby se do našich srdcí takováto zloba a podezřívavost nevplížila a neučinila si v něm své hnízdo zla. Amen.
marekM
 
Příspěvky: 249
Registrován: 03 úno 2010 18:55

Zpět na Z kázání

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron