Dnes je , ( juliánského církevního kalendáře)


O rozsévači

O rozsévači

Příspěvekod marekM » 10 lis 2010 21:16

Pán řekl toto podobenství:
Vyšel rozsévač, aby rozsíval símě své.
A když on rozsíval, jedno padlo podlé cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští sezobali je.
A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, protože nemělo vláhy.
Jiné pak padlo mezi trní, a spolu srostlé trní udusilo je.
A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To řekl, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
Otázali se ho učedníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
Jest pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
A kteréž padlo podlé cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo ze srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.
Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí přijímají slovo, ale ti kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
Kteréž pak mezi trní padlo, to jsou ti, kteří slyší, ale po pečování a zboží a rozkoší života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.
Ale kteréž v zemi dobrou, ti jsou, kteříž v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají, a užitek přinášejí v trpělivosti.
(Luk. 8, 5 - 15)

Spasitelovo podobenství o rozsévači, mnozí známe. Onen rozsévač je Hospodin, zrno, které je rozséváno, je Slovo Boží a půdou, jsme my, naše srdce. Toto podobenství zakončuje se slovy: to které v zemi dobrou, jsou ti, kteříž v srdci ctnostném a dobrém, slyšené slovo, zachovávají, a užitek přinášejí v trpělivosti.
Což znamená, že cílem je přijmout Slovo Boží, celou svou podstatou, celým svým bytím, celou svou myslí, dobrým a čistým srdcem. A srdce dobré a čisté je to, co řekl svatý apoštol Pavel Galatským: … jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A, že pak nyní živ jsem v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal Sebe Samého za mne (Gal, 2, 20).
To je to k čemu máme směřovat, a co je cílem našeho života. Kdo z nás, ale může říci tyto slova svatého apoštola: nežiji už já, ale žije ve mně Kristus? A jestliže nepociťujeme to, co pocítil apoštol, znamená to, že náš život, není životem křesťanským a plody, které přinášíme, nejsou těmi plody, které od nás Hospodin očekává.
Co se stalo? Slovo Boží, je nyní stejně tak mocné, jako v ty dny, ve kterých je kázal sám Spasitel a je to náš život, ve kterém, se odráží Jeho Slova. Protože, kdyby naše skutky, se shodovaly s Kristovým učením, celý svět by se obrátil ke Kristu, náš život, by byl natolik výmluvný, že by byl mocnější nade všechna kázání.
Ale náš život takovým není, a naše skutky takové nejsou, protože naše bytí, není jako Kristovo, nezemřeli jsme pro pozemský život, který je pomíjející a dočasný. A protože nežijeme pro Boha, tak jak to říká Apoštol, naše bytí není takové, neboť naše mysl, naše myšlenky se zaobírají tím, co není důležité a podstatné. Jen zřídka kdy, jsou nasměrovány ke Kristu, který si nás zamiloval a který vydal Sebe Samého za nás.
Naše mysl a myšlenky bloudí po cestách našeho pozemského, pomíjejícího a neklidného života. A takto bloudíce, naše srdce je skrze to kamenné, ponořené do starostí a starání se, jen a jen o našem dočasném, pozemském, materiálním štěstí. Takto, plníce jen to dočasné, které nesměřuje k věčnému životu, ocitáme se mezi trním, které nás dusí.
Sami sebe prověřme a posuďme. A jestliže je tomu tak, snažme se to v nás zvrátit. Začněme od naší mysli a myšlenek. Vždyť každé přestoupení a každý hřích přichází skrze naší mysl do našeho vědomí, skrze to potom ve skutek. Takto je vidno, že v myšlenkách je náš hlavní boj s hříchem. Tam je zapotřebí ho zničit, potom se nedotkne našeho srdce a nestane se skutkem.
Naše mysl je už, ale nakažena hříchem, co máme dělat? Z naší mysli, jako z nějaké nory, vždy vylézají, jako malé zmije – hříšné myšlenky, přející si nás kousnout a otrávit naše vědomí, naše bytí.
Co nám v takovém okamžiku zbývá? Utéci ke Kristu s pokáním. Vždyť On je našim Spasitelem od hříchu. Vždyť když se prvně po Vzkříšení zjevil, řekl Svým učedníkům: Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny (Jan 20, 23).
Z toho musíme začít, přinést v pokání, své hříšné myšlenky a získat rozhřešení. Tehdy v nás započnou nové myšlenky a nové skutky. Nový život, a my budeme moci říci spolu s Apoštolem: … nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A, že pak nyní živ jsem v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal Sebe Samého za mne. A tehdy i zrno, Slovo Boží, bude padat na dobrou půdu a my budeme sto, chránit ho v čistém srdci a přinášet užitek v trpělivosti. A když takto budeme chránit naši mysl, najdeme nový život a novou radost, amen.
marekM
 
Příspěvky: 249
Registrován: 03 úno 2010 18:55

Re: O rozsévači

Příspěvekod Admin » 15 lis 2010 11:44

Zdravím otče Marku, od koho kázaní je to?
Díky br. Michal
Admin
Site Admin
 
Příspěvky: 87
Registrován: 29 led 2010 19:28

Re: O rozsévači

Příspěvekod marekM » 16 lis 2010 16:33

Zdravím, Michale
kázání pochází od vladyky Andreje Rimarenka (http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BD%D0%B4%D1%80%D0%B5%D0%B9_%28%D0%A0%D1%8B%D0%BC%D0%B0%D1%80%D0%B5%D0%BD%D0%BA%D0%BE%29)
http://www.lib.eparhia-saratov.ru/books/16r/rimarenko/rimarenko1/46.html s přihlédnutí k tomu, že mnou bylo jen mírně upraveno pro potřebu kázání v našem chrámu. Marek
marekM
 
Příspěvky: 249
Registrován: 03 úno 2010 18:55

Re: O rozsévači

Příspěvekod Admin » 21 lis 2010 17:29

Díky za info!
Admin
Site Admin
 
Příspěvky: 87
Registrován: 29 led 2010 19:28


Zpět na Z kázání

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron